Německo: Směrem k men?í církvi?
Michael Hermann
Ke katolické církvi se v Německu hlásí pouze 25 % obyvatel. Dal?ích 23 % se hlásí k protestantské církvi. Vyplývá to z nejnověj?ích údaj? Spolkového statistického ú?adu z pr?zkumu ve?ejného mínění za rok 2022. Tento údaj v?ak o nábo?enské orientaci Němc? mnoho nevypovídá.
Údaje odrá?ejí p?íslu?nost k oběma hlavním k?es?anským církvím jako ve?ejnoprávním korporacím, jak je evidují ú?ady evidence obyvatel. Mimochodem, po?et muslim? v Německu matri?ní ú?ady nezaznamenávají, proto?e islám není ve?ejnoprávní korporací. P?esto se odhaduje, ?e v Německu ?ije ?ty?i a? pět milion? muslim?. Celkem ?ije v nejlidnatěj?í evropské zemi asi 83 milion? lidí.
Procento vě?ících v hlavních církvích v poměru k celkovému po?tu obyvatel se sni?uje ze dvou d?vod?: zaprvé kv?li klesající porodnosti a zadruhé kv?li opou?tění církví vě?ícími. V Německu toti? mohou vě?ící p?ed státními orgány oznámit své vystoupení z církve (co? jim sice odep?e p?ístup ke svátostem, ale nezru?í jejich k?est).
Podle církevních údaj? se k tomuto kroku loni odhodlalo 402 000 katolík? a 387 000 protestant?. V roce 2022 jich bylo je?tě více. Celkově z církve odchází nebo umírá mnohem více lidí, ne? kolik jich do ní vstupuje. Zdaleka nej?astěj?ím d?vodem, který odcházející uvádějí, je zhrození z krize zneu?ívání v církvích. Naopak, opět podle pr?zkum?, je tzv. nábo?enská daň, tj. ?lenský p?íspěvek, který stát vybírá ve prospěch církví, jen slabým d?vodem odchodu. V Německu ?iní nábo?enská daň 8 % daně z p?íjmu.
Sociologie nábo?enství v Německu v?ak také uvádí, ?e nábo?enská orientace lidí neklesá ve stejné mí?e. Mnozí z těch, kte?í církev opou?tějí, se nadále nazývají k?es?any a praktikují svou víru. Celkově dochází v Německu k pluralizaci nábo?enského prost?edí, co? se projevuje také rostoucím po?tem volných k?es?anských spole?enství, která nejsou spojena s oběma velkými církvemi.
Podle výsledk? bude v Německu i nadále postupovat sekularizace, pluralizace a individualizace. Výzvou pro katolické a evangelické církve v Německu bude, jak za těchto podmínek financovat své pastora?ní a charitativní slu?by. Ve st?ednědobém a dlouhodobém horizontu bude mnoho německých diecézí ?elit rozpo?tové nouzi. To bude mít dopad i na fyziognomii katolické církve. Ji? v roce 1969 hovo?il Joseph Ratzinger, pozděj?í pape? Benedikt XVI. v této souvislosti o internalizované "církvi malých" a "církvi víry", tj. církvi, kterou podporuje stále méně zvlá?tě anga?ovaných lidí.
