Misioná?ka v Severním Kivu: Nevíme, co bude zítra
Beata Zaj?czkowska – Vatikán
Sestra Agnieszka odjela do Afriky p?ed 20 lety. Jak vzpomíná, své misioná?ské povolání vnímala u? na st?ední ?kole. "Dalo by se ?íci, ?e to byly misie, které mě p?ivedly do Kongregace andělských sester," vyznala se. První roky svého ?eholního ?ivota pracovala jako katechetka ve ?kolách, starala se o děti a mláde?. Po slo?ení vě?ných slib? dostala povolení odjet do Afriky. Nejprve do Rwandy, pak p?i?el ?as na Kon?skou demokratickou republiku. Deset let vede nemocnici a vý?ivové centrum pro děti ve vesnici Ntamugenga. Misioná?ka ?ertuje, ?e je hospodá?em celého domu: její pracovní náplň sahá od nákupu vodovodního kohoutku, mýdla a lék?, placení personálu, opravy st?echy a shánění hrnc? a matrací pro uprchlíky a? po riskantní cesty do Gomy, jediného města v regionu, kde m??e sehnat pot?ebné léky, potraviny a mléko pro děti, které p?i?ly o matku. Během těchto výprav musí projít několika kontrolními stanovi?ti v rukou povstalc?. Témě? na v?ech musí vyjednávat, aby se svou pomocí mohla pokra?ovat.
Zakrvácené nerostné suroviny
Léta práce sestry Agnieszky v Severním Kivu jsou poznamenána postupnými konflikty, které sice slábnou, ale nikdy nekon?í. "Dokud budou děti svědky zlo?in? a budou muset p?eru?it studium, nebude v této zemi mír," ?íká misioná?ka, které zále?í na budoucnosti těch nejmen?ích. Region je destabilizován více ne? stovkou r?zných skupin, které se sna?í získat kontrolu nad lo?isky kobaltu, koltanu a niobu pot?ebných pro výrobu mobilních telefon?. Jsou cenněj?í ne? zlato a diamanty, které povstalci rovně? drancují. Nejvíce trpí civilní obyvatelstvo, které nevidí ani drobky z tohoto bohatství, které jejich země ukrývá. Lidé jsou kv?li násilí nuceni opou?tět své domovy a pole. V Kongu je více ne? 5,6 milionu vnit?ně vysídlených osob.
Mírová mise OSN, její? vydr?ování za jeden rok p?esahuje národní d?chod celého Konga, není schopna situaci změnit. Misioná?i nezasahují do politiky, ale sna?í se ?e?it silnou humanitární krizi, která ni?í Severní Kivu. "Ka?dý den umírají lidé hladem a na nejbě?něj?í nemoci. Na?e p?ítomnost dodává lidem odvahu a zaji??uje jejich bezpe?í. ?íkají nám 'na?e sestry', co? znamená, ?e jsme jim velmi blízké," uvedla sestra Agnieszka.
I kdy? sestra Agnieszka vypadá k?ehce, ve vále?ných podmínkách je pro tisíce lidí v nouzi záchytným bodem. Odvá?ně ji podporují dvě spolusestry z Rwandy a Konga. "?ijeme jen díky Bo?í proz?etelnosti, kolem na?eho klá?tera padaly bomby, sta?ilo pár metr? a zem?eli bychom. P?inesli nám zraněné, zdi byly rudé od krve," vyprávěla o jednom ze st?et? v regionu.
"Do misie p?icházeli dal?í uprchlíci a nemocnice provozovaná sestrami praskala ve ?vech ve snaze pojmout 5 000 pacient?, v?etně mnoha zraněných. V sou?asné době se fronta od misie vzdálila, ale situace je stále velmi neklidná".
Klá?ter jako místo azylu
Misioná?ky jsou záchytným bodem zejména pro ?eny s dětmi, které se do jejich klá?tera uchylují p?i prvních známkách nebezpe?í. Kdy? je klidněji, s. Agnieszka zaji??uje zásobování a sna?í se získat co nejvíce pomoci ze zahrani?í. Tato její p?edvídavost ?asto zachraňuje ?ivoty. "Za normálních okolností hrani?í získání léka?ské pomoci se zázrakem, kdy? se situace zhor?í, stává se to nemo?ným," ?íká misioná?ka. Andělské sestry provozují výdejnu jídla, která funguje nep?etr?itě navzdory konfliktu. "Témě? polovina dětí mlad?ích pěti let v tomto regionu trpí chronickou podvý?ivou. Velkým problémem z?stává tuberkulóza a malárie. Právě na tuto nemoc zde stále umírá nejvíce lidí," svě?ila se sestra Agnieszka.
Na otázku, o ?em sní misioná?ky, stejně jako mnozí lidé v regionu, odpovídá: "o trvalém míru. Tato země je úrodná a lidé by zde mohli ?ít v bezpe?í a d?stojně," ?íká misioná?ka. Jako by v?ak dosavadní ne?těstí nesta?ilo, v regionu se za?ínají prosazovat d?ihádisté napojení na takzvaný Islámský stát, kte?í pocházejí ze sousední Ugandy. Mno?í se zprávy o masakrech bezbranných lidí a znásilňování ?en a dětí. Misioná?ka p?ipomíná výzvu pape?e Franti?ka, aby se od Afriky daly ruce pry?. Zd?razňuje, ?e pape?ova náv?těva Konga byla p?íle?itostí, jak vrhnout světlo na tento zapomenutý kout světa a nasměrovat do něj tolik pot?ebnou humanitární pomoc. Spolu s dal?ími Andělskými sestrami prosí o modlitby, aby měly sílu a zdraví pokra?ovat ve svém poslání.
