Arcibiskup Scicluna ke změnám ?Vos estis lux mundi“: nyní je to v?eobecn? zákon
Salvatore Cernuzio – Pope
Nejen právo a povinnost pe?ovat o lidi, kte?í se stali obě?mi zneu?ívání, ale také právo a povinnost tyto zlo?iny oznamovat a hlásit, od nyněj?ka také tehdy, kdy? se jich dopustí laici ve vedení mezinárodních sdru?ení uznaných Svatým stolcem. Mons. Charles Scicluna, arcibiskup z Valletty, od roku 2018 asistent sekretá?e Dikasteria pro nauku víry, který se v?ak v?dy anga?oval v boji proti fenoménu zneu?ívání ze strany duchovních, ilustruje význam novinek, které dnes pape? p?edstavil aktualizací motu proprio Vos estis lux mundi, vyhlá?eného v roce 2019, jím? Franti?ek zavedl nová procesní pravidla pro boj proti sexuálnímu zneu?ívání a zajistil, aby biskupové a ?eholní p?edstavení nesli odpovědnost za své ?iny.
Va?e Excelence, jakou hlavní novinku p?ineslo nové znění apo?tolského listu Vos estis lux mundi?
Prvním zásadním bodem je samotná skute?nost, ?e pape? potvrzuje zákon promulgovaný v roce 2019 a potvrzuje jej jako v?eobecný zákon církve, nikoliv ji? ad experimentum. Jedná se o velmi d?le?itý zákon, proto?e mimo jiné zavádí některé nové prvky do dějin kanonického práva, jako je trestněprávní relevance zneu?ití zranitelné dospělé osoby.
Normy se nyní vztahují nejen na kleriky a ?eholníky, ale také na laiky, kte?í, jak ?teme, jsou nebo byli moderátory mezinárodních sdru?ení uznaných Apo?tolským stolcem. Týká se to také hnutí a církevních sdru?ení?
Ur?itě. Tato poznámka je jednou z nejsilněj?ích novinek v této verzi Vos estis lux mundi. Nacházíme se v druhé ?ásti dokumentu, která církvi poskytuje podrobný postup p?i udávání a vy?et?ování obvinění proti osobám ve vedení církve. Vedení, které v dokumentu z roku 2019 zahrnuje kardinály, patriarchy, biskupy, kleriky jmenované pastý?i v jednotlivých církvích, zatímco v dne?ním textu pape? zavádí dvě nové kategorie: kleriky, kte?í stáli v ?ele ve?ejného, klerikálního sdru?ení s pravomocí inkardinovat, a pak vě?ící laiky, kte?í byli moderátory mezinárodních sdru?ení uznaných Svatým stolcem.
Dokument up?esňuje, ?e diecéze a eparchie mají být vybaveny orgány a ú?ady, d?íve obecně ozna?ovanými za ?stabilní systémy“, které mají být snadno p?ístupné ve?ejnosti pro oznamování p?ípad? zneu?ívání. I to je dal?í krok. Kv?li ?emu?
Zmíněný ?lánek stanoví, ?e církevní autority se musí zavázat k tomu, aby se s těmi, kdo tvrdí, ?e byli po?kozeni, a s jejich rodinami zacházelo d?stojně a s úctou a aby jim bylo nabídnuto p?ijetí, vyslechnutí a doprovod prost?ednictvím specifických slu?eb duchovní pomoci, léka?ské, terapeutické a psychologické pomoci podle konkrétního p?ípadu. Tedy nejen centra naslouchání, kde mohou lidé podat oznámení, ale také místa, kde jim m??e být usnadněna pé?e.