Matky egyptského mni?ství: Sára, Teodora a Synkletika
Maria Luciana Tartaglia o.s.b.- Pape?ské Athenaeum S. Anselmo
"Jak se máme zachránit?" Tuto otázku si kladly duchovní Matky a Otcové na pou?ti ve starém Egyptě, aby uvedly, "co je t?eba udělat" v konkrétním "praktickém ?ivotě", abychom dosáhli Spásy. Jakou cestou jít, jaká asketická cvi?ení konat, jakých ctností dosáhnout, jak p?ekonat útoky ?ábla a jeho poku?ení, zkrátka jak ?ít tady a te?, abychom získali vě?ný ?ivot.
Sbírky u?ení
Slova napomenutí a pou?ení, která tito Abba a Amma pozdně antického egyptského mni?ství proná?eli, aby pomohli svým ?ák?m - ?eholník?m i laik?m -, byla shromá?děna a písemně zaznamenána v r?zných ?adách Apoftegmat Otc?, z nich? nejd?le?itěj?í jsou Abecední ?ada, shromá?děná podle autor? a se?azená v abecedním po?adí uvedeném jejich jmény, a takzvaná Systematická ?ada, v rámci ní? jsou Apoftegmata naopak se?azena podle témat, jako nap?. pokora, poslu?nost, láska, neodsuzování.
Abecední ?ada uvádí 133 otc? a 3 matky: Amma Sára, Amma Teodora a Amma Synkletika. A?koli jich je ve srovnání s po?tem otc? velmi málo, nebyly o nic méně d?le?ité. Jejich výroky jsou pozoruhodným svědectvím o slávě, které se tě?ily, o jejich magisteriu a roli, kterou hrály.
"Matky"
Kdo v?ak byly tyto Matky, které si z následování Zmrtvýchvstalého udělaly jediný cíl svého ?ivota?
Byly to ?eny, které od mládí zasvětily svou existenci mni?ství, aby se ve svých domovech a v samotě krypty, jako Synkletika, nebo v osamělých p?íbytcích, jako Sára, ?i v cenobii, jako Teodora, vydaly na vá?nou a tvrdou asketickou cestu, která je pod vedením Ducha p?ivedla k nejvy??ím vý?inám ctnosti. Tato duchovní cesta jim také dala charisma duchovního vedení, tj. schopnost umět vést ty, kdo je p?icházejí po?ádat o slova, která by je vedla ke spáse, a to prost?ednictvím rozli?ování Bo?ího Slova.
V?dy byly p?ipraveny napomínat, povzbuzovat, utě?ovat, doprovázet s p?ísností i něhou, zahrnovat své syny a dcery modlitbami, aby po p?ekonání v?ech nástrah ?ábla byli o?iveni a proměněni Duchem.
Jejich duchovní mate?ství nebylo ur?eno pouze ?enám, pannám ?i vdaným, ale také mnich?m, Otc?m pou?tě, kně?ím a dokonce biskup?m, stejně jako laickým vě?ícím. Duchovní vedení toti? nebylo spojeno s genderovými faktory, ale s cestou vykonanou v Duchu, s tím, ?e byly "?enami Bo?ími" a pneumatophores (nositelkami Ducha), co? je ?inilo schopnými "klidně zakotvit do p?ístavu spásy a p?ipoutat se k ví?e v Boha jako k pevné kotvě" (?ivot Synkletiky 19). Tyto Ammy tak byly referen?ním bodem pro celé mni?ské a církevní spole?enství.
Sára, Theodora a Synkletika
Od Sáry, Teodory a Synkletiky se dochovalo několik apoftegmat, která nastiňují jednoduchou, ale jistou duchovní cestu.
Sára nap?íklad klade zvlá?tní d?raz na pravdivý a konstruktivní vztah k bratr?m a sestrám prost?ednictvím svobody a ?istoty du?e, ani? by byl ?lověk podmíněn touhou být dob?e p?ijímán a posuzován:
"Kdy? se budu modlit k Bohu, aby se mnou byli v?ichni lidé plně spokojeni, zjistím, ?e u ka?dého z nich budu ?init pokání. Raději se budu modlit, aby mé srdce bylo ?isté v??i v?em" (Sára 5).
Theodora naproti tomu trvá na sná?ení utrpení a v?ech tě?kostí, aby si "zaslou?ila a vykoupila ?as" ?ivota (Teodora 1). Utrpení a poku?ení nás toti? mohou vést k r?stu a pokroku a vést nás k vě?nému ?ivotu:
"Je to jako se stromy: kdy? neprojdou zimou a de?těm, nemohou nést ovoce. I pro nás je tedy nyněj?í věk zimou. Jen skrze mnohá utrpení a poku?ení se m??eme stát dědici nebeského království" (Teodora 2).
Syncletika pak p?echází k tématu univerzálního povolání, proto?e je plodem osobního nasazení a víry v Boha, který v nás p?sobí. Oslovuje ty, kdo se zasvětili Bohu, a varuje je slovy:
P?ipadá nám, jako bychom se vydali do klidné ?ásti mo?e, zatímco ti ze světa mezi nebezpe?í. My se pohybujeme ve dne, vedeni sluncem spravedlnosti, a oni v noci, neseni nevědomostí. ?asto se v?ak stává, ?e ti ze světa, kte?í se ocitnou v bou?livé noci, k?i?íce a bdíce, doká?í zachránit lo?, zatímco my se z nedbalosti utopíme v mo?i "klidném, proto?e jsme pustili kormidlo spravedlnosti" (Synkletika 26).
Tolik něco málo k těmto postavám, těmto Ammám, které p?íli? dlouho z?stávaly nedostate?ně známé a doceněné výzkumem, jak akademickým, tak teologickým, a které je dnes t?eba znovu objevit pro docenění role ?en v dějinách církve.
(vac)